Další filmový večer o samotě a téměř potmě. Po Prozac Nation další depresivní film. Kdyby jen depresivní…
Otevřenou sexuální scénu doplňují poslední kroky malého chlapce a Händelova Lascia ch’io pianga z opery Rinaldo. Hudba a kamera se pod režií Larse von Triera dokonale doplňují a působí uklidňujícím dojmem.
Tóny hudby dozní. Manželský pár se nemůže vzpamatovat ze smrtelné nehody svého synka. Žena cítí vinu, muž se k celé záležitosti staví chladně a rozhodne se být své ženě psychoterapeutem. Situace se mu však vymkne z rukou.
Vydají se společně na chatu do lesů, aby překonali to, čeho se žena nejvíc bojí. Překvapivě se nejvíc obává přírody, stromů, trávy… Snaží se sice bojovat se strachem, příroda je však neúprosná a odhaluje i nepříjemné scény, kterých bychom se raději vyhnuli – porod srnce, lišku pochutnávající si na kořisti…
Příroda ukazuje temné stránky i skrze nás. A tak Lars von Trier v polovině filmu vystřídal deprese za násilí vygradované až příliš.
Pravděpodobně jsem příliš citlivá a nemám ráda násilí, a tak jsem raději film občas posunula s tím, že stejně o nic nepřijdu. Nepřišla jsem. Bohužel mi neušly násilné scény. Spousta z nich však jako by ve filmu vlastně ani neměla opodstatnění. Škoda.
Sice nejde o žádný rodinný snímek, na kterých bych se po nějakém čase zas ráda podívala, ale musím alespoň ocenit dobré výkony herců a pěknou kameru.
ja naopak myslim, ze tenhle snimek je vrcholne mistrovske dilo, uz dlouho jsem necitil tak intenzivni ZLO, jake salalo z antikrista… mel jsem potom taky dost spatne spani. nevermore…
No právě. To zlo. Zpočátku “jen” deprese a ta depresivní část byla skvělá. Potom ale bylo násilí příliš a příliš zla, z čehož mi bylo fakt zle.
Je taky otázka, proč se na film dívám. Proto, abych viděla takové strašné věci asi ani ne. To bych si spíš pustila televizní zprávy.
jéj! a mně ten film zrovna příjde také jako brilantní! je fakt, že není pro každého a silně působí na člověka, ale alespoň to má myšlenkovou sílu, což se o jiných filmech říci nedá…
Lars je mistr filmové tortury. Z jeho Tance v temnotách mi bylo dlouhou dobu upřímně zle. Antikrista jsem neviděl, ale jistě jej někde shlédnu, i když se předtím budu muset trochu obrnit.
Myšlenkovou sílu? A jakou přesně? Právě myšlenkami mi ten film moc výjimečný nepřišel. Ocenila bych spíš zpracování.
Příspěvek trochu mimo téma: Byla jsi na koncertě E. Torrini? Já to bohužel nestihl (školní výlet
).
Nebyla jsem.
Školní výlet závidím. U mě šlo spíš o nedostatek času kvůli práci a taky trochu rozhodnutí, že za ušetřené finance pořídím něco do nového bydlení.
Ale už mě ty prošvihnuté koncerty začínají štvát, takže to hodlám při nejbližší příležitosti napravit…
To je škoda, prý to bylo fajn
.
Přiznám se, že letos jsem ještě na žádném koncertě nebyl. Asi si to nahrazuji za ten minulý bohatý rok
Já právě taky ne. Naštěstí letos je zatím jen pár dní, takže si to šetřím do budoucna. Už si plánuji divadlo, klasické Pražské jaro…
Já byl včera ve Vinohradském div. na “Ideálním manželovi” (a nebyla to sci-fi!
). Moc pěkné herecké výkony.
Gratuluji ke vstupu do kulturního života.
Na Vinohrady se chystám na Zkoušku orchestru.